temnota

na Lidstvo padá temnota

a tváře nabývají strašných 

podob

chtěly víc, než bylo

možné.

všechny naše dny jsou poznamenané

nečekanými

potupami - některé mají katastrofální

následky, jiné méně

ale proces je

únavný a

nekonečný.

vládne únava.

většina to

vzdá

a zbude po nich místo

kde měli být

lidé.

naši prapředci, náš

vzdělávací systém,

země, média

způsob

jak zklamali a svedli

z cesty masy; byly

poraženy

vyprahlostí

současného

snu.

nebyli si

vědomí, že

úspěch, vítězství,

štěstí nebo

jak tomu chcete sakra

ještě

říkat

musí mít

své oběti.

pouze nové sešikování a

pokračování

dodává základ

kouzlu, které se možná

ještě vyvine.

a teď

když jsme připraveni sami sebe zničit

zbývá velice málo

co by se dalo zabít

což dělá z tragédie

míň a víc

mnohem mnohem

víc.

Autor: Charles Bukowski
Kniha: Básně II.- Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl
Vydavatelství: Pragma