Smrkové piano, hrej
v temných koncertních síních
mého strýce,
Je mu dvacet šest let a je
mrtvý,
vrací se domů
lodí z města jménem Sitka
a jeho rakev
cestje jako prsty
Beethovenova
po sklenici
vína.
Smrkové piano, hrej
v temných koncertních síních
mého strýce,
hrdiny mého dětství, který je
mrtvý,
posílají ho zpátky
do Tacomy.
Za noci jeho rakev
cestuje jako ptáci,
kteří létají pod hladinou moře
a nedotknou se nebe.
Smrkové piano, hrej
v temných koncertnách síních
mého strýce,
vezmi si jeho srdce
za milence,
vezmi si jeho smrt
za své lože
a přivez ho zpátky domů
lodí z města jménem Sitka,
aby byl pochován,
kde já se narodil.
Autor: Richard Brautigan
Kniha: Ano, rybí hudba
Vydavatelství: Volvox Globator
