chronický stav

ulicema se řinou

lidi v bolestech.

spí v bolestech, budí se

v bolestech.

i domy trpí

a mosty

a květiny

a nikdo nás toho trápení

nezbaví,

nikdo nám od něj

neuleví.

bolest sedí, bolest se line, bolest

čeká.

bolest tu zkrátka

je.

hudba nestojí za nic

ani láska

ani tahle báseň

kterou právě 

píšu doma

a vy si ji právě

doma čtete.

autor: Charles Bukowski
kniha: Tvrdej chleba
vydavatelství: Argo

víc než au

na závěr se mnou udělali krátkej proces,

ve stínu mi dali nakládačku,

na břehu mě nechali shnít,

rozcuchaného,

promáčeného,

ach mami, zazpívej

mi!

tohleto

nezvládám.

potřebuju víc světla, víc

světla, víc světla a

to hned!

prase jde

pod kudlu,

sopranistka nesmyslně

kvičí,

kostky mi dávají

na frak,

už to

nevydržím,

pod

kopyty

pekelníků.

autor: Charles Bukowski
kniha: Tvrdej chleba
vydavatelství: Argo

Upocenej srpnovej den

Na jídlo nebylo

na chlast jo

bydleli jsme v levný garsonce

věčně pozadu

s nájmem

a co nám zbývalo

než

šoustat

a tak

jsem makal jako drak

přirážel jsem a

přirážel

plnej

odhodlání

v životě se mi

nic 

nepovedlo

strašně jsem se potřeboval 

udělat

hekal jsem

přirážel

pral to do ní

pět minut 

deset minut

tak blízko

tak blízko

v určitým

smyslu

to bylo

směšný

a konečně

jsem byl

blizoučko

a

přesně v tý chvíli

kdy jsem se udělal

zničehonic

zazvonil

budík

a já jsem se z ní

skutálel

smíchy

a ona se nasraně

zeptala: ,,jseš

normální?''

tím tomu

nasadila

korunu

řičel jsem smíchy

ona

odběhla do koupelny

práskla

dveřma

a já se

utřel do

prostěradla

budík tam

nevinně

stál a

na ciferníku

měl přesně

14:30

autor: Charles Bukowski

kniha: Tvrdej chleba

vydavatelství: Argo