Do dobré noci neodcházej tiše,
na konci dne má stáří jasně žhnout;
běsni a zuř, když světlo stěží dýše.
Ač moudrý ví, že tma zvítězí i příště,
neb slova bleskem nerozčísla proud;
do dobré noci neodcházej tiše.
A dobrák, jehož nářek s vlnou pozdní slyšen,
jak křehké činy mohly na zátoce plout;
běsní a zuří, když světlo stěží dýše.
A divoch,co na zpěv chytl slunce, leč ve své pýše
až pozdě uzřel, že uniklo mu s pout;
do dobré noci neodcházej tiše.
A vážný, jehož zrak zjasní blízko smrti skrýše,
jak meteory září oči, jež oslepnou;
běsni a zuř, když světlo stěží dýše.
A ty, můj otče, tam z té smutné výše,
za kletby modlím se, za slzí vzteku soud.
Do dobré noci neodcházej tiše,
běsni a zuř, když světlo stěží dýše.
Autor: Dylan Thomas
Kniha: Dokonalý pár
