Mé město

Miluji tu sluncem prozářenou zem

kde v stráních vonné víno zraje

kde lidem v srdcích cimbál hraje

a o žních zavlní se zlaté zrno

Miluji tu zem

pro její boží muka v poli

pro její vlídnou metropoli

pro moje milé město Brno

Rád mám i jeho dějiny

Slavné i padlé hrdiny

Už mnohá vojska měřila zde sílu

Dnes se k nebi zvedá jen Mohyla míru

Kolik to umělců vzešlo z tvého dvora

ať mistrů tónů, slova nebo pera

Byla to častokrát velmi slavná éra!

Jeden z nich jako by šeptal mi do ouška

,,Tady se zrodila i moje Bystrouška!"

Miluji tu vínem provoněnou zem

která je mojím domovem

Rád vracím se vždy znova

k lesnatým kopcům nad městem

ke siluetě Brna

k těm věžím Petrova

Autor: Antonín Reček
Kniha: Čekanky
Nakladatelství: Sursum

Naděje

Až v jeden krásný den

paprsek naděje

přetaví láskou i atomovou sílu

Až budem vírou 

i hory přenášet

a věda zacloní i  ozonovou díru

potom se napijem

z těch horských studánek

a milý s milou si sednou

ve svěží jarní trávě

Pak nás zas probudí

i čistý lesní vánek

tam někde v Beskydech

nebo na Šumavě

Autor: Antonín Reček
Kniha: Čekanky
Nakladatelství: Sursum

Návrh na truchlohru

Řeka jménem Straka

rozpomene se na svou pravou podobu

a odletí jednoho večera

prostě pryč.

Muž jménem Antonín

spatří ji na svém poli a

puškou ji

prostě zastřelí.

Zvíře jménem Straka

želí pozdě svého svévolného činu 

(neb nouze o vodu

prostě nastane).

Muž jménem Antonín

( a to, žel, není žádný zázrak) neví

o své spoluvině

prostě nic.

Muž jménem Antonín

(a to do určité míry usmiřuje)

umře nicméně žízní

prostě taky. 

Autor: Christian Morgenstein
Kniha: Šibeniční písně
Nakladatelství: Labyrint

Jak si šibeniční dítě pamatuje měsíce

Jelen

Úrok

Přes zem

Buben

Klepem

Čeřen

Červoňec

Prsten

Za tři

Řemen

Psychopad

Sirotčinec

Autor: Christian Morgenstein

Kniha: Šibeniční písně

Nakladatelství: Labyrint

1942

Smrkové piano, hrej

v temných koncertních síních

mého strýce,

Je mu dvacet šest let a je

mrtvý,

vrací se domů

lodí z města jménem Sitka

a jeho rakev

cestje jako prsty

Beethovenova

po sklenici

vína.

Smrkové piano, hrej

v temných koncertních síních

mého strýce,

hrdiny mého dětství, který je

mrtvý,

posílají ho zpátky

do Tacomy.

Za noci jeho rakev

cestuje jako ptáci,

kteří létají pod hladinou moře

a nedotknou se nebe.

Smrkové piano, hrej

v temných koncertnách síních

mého strýce,

vezmi si jeho srdce

za milence,

vezmi si jeho smrt

za své lože

a přivez ho zpátky domů

lodí z města jménem Sitka,

aby byl pochován,

kde já se narodil.

Autor: Richard Brautigan
Kniha: Ano, rybí hudba
Vydavatelství: Volvox Globator

Adrenalinová matka

 Matko máadrenalinová

v šatu z komet,

střevících z rychlích ptačích křídel

a stínu skákající ryby,

dík, žes zažehla v mém těle

lásku a poznání.

Bez tebe jsem mrtvý.

Autor: Richard Brautigan
Kniha: Ano, rybí hudba
Vydavatelství: Volvox Globator

Smrt je krásná limuzína parkující

Smrt je krásná limuzína parkující

pro radost zlodějům v ulici lemované stromy,

jejichž větve jsou jako střeva

smaragdu.

Dychtivče smrti, nastup si a odjeď

jak prapor z tisíce plápolajících

funebráckých síní.

Ukradl jsi smrt, protože se nudíš.

V San Francisku v kinech

nedávaj jedinej dobrej film.

Chvíli se projíždíš sem tam, hraje rádio,

pak opustíš smrt, jdeš pryč

a přenecháváš ji policajtům,

ať si ji hledaj.

Autor: Richard Brautigan
Kniha: Ano, rybí hudba
Vydavatelství: Volvox Globator